Good news blog

Milí Kristovi přátelé, dnes spolu čteme a přemýšlíme nad známým příběhem ze Starého zákona. Starý zákon nám jednak ukazuje moudrost našich předků, ale také skrze zajímavé lidské osudy ukazuje na důležité Boží principy, které můžeme i po mnoha letech aplikovat v našem vlastním životě. Tímto principem je pro-aktivita. Tedy schopnost neohlížet se na křivdy druhých, ale spíše přemýšlet a jednat v prospěch budoucnosti. Navíc jde o zajímavý příběh. A ten je srozumitelný jak lidem vzdělaným, tak lidem prostým. Jde o příběh Josefa Egyptského. Tedy ne Josefa, manžela marie a nevlastního otce Ježíše. Ani nejde o Josefa z Arimatie, ale o starozákonního Josefa. A uvidíme, pokud tomu budeme otevření, že nejen jméno, ale i příběh vykazuje Kristovské poučení a rysy. Jméno Josef je synonymem ke jménu Jošua. Ježíš. Spasitel. Zachránce. Zatímco Ježíš je Spasitelem světa, Josef je spasitelem své rodiny. Rodiny, která ho odepsala. Až na jeho otce. Jákob Josefa neustále vyhlíží a později oplakává a nakonec...

Milí Kristovi přátelé, máme dnes tu čest slavit nejdůležitější svátek církevního roku, Kristovo zmrtvýchvstání. Právě proto, že Kristus nezůstal ležet v hrobě, ale slavně z hrobu vstal, slavíme neděli. Skutečnost, že Ježíš nezůstal ležet v hrobě, ale třetího dne vstal, je důvodem, proč se jako křesťané neděli co neděli scházíme. Proto je zbytečné, když se někdy mezi sebou dohadujeme o den scházení. Kdybychom se chtěli scházet podle Desatera, abychom ctili den odpočinku, bylo by to zřejmě v sobotu. Sobota je dána jako den šabatu. Ale neděle je dána jako den oslavy vzkříšení. A protože nežijeme pod zákonem, ale pod milostí, protože nejsme lidem náboženským, lidem mrtvého boha, ale naopak - lidem živého Boha, proto slavíme neděli. Co je ale v jádru vzkříšení? Když bychom problematiku vzkříšení studovali podrobněji, zjistíme, že většina světových náboženství má koncept vzkříšení. Např. v římské a řecké mytologii máme kulty bohů Adónise a Dionýsa, kteří sebe obětovali, aby přinesli spásu li...

Milí Kristovi přátelé, Dnes je Velký pátek a jsme spolu jako Boží lid v kostele a nasloucháme svědectvím Písma o událostech, které se staly v tento den před 2 tisíci lety. Je s podivem, že dnes je státní svátek a máme svobodu od práce a můžeme svobodně jít na bohoslužby. Není to samozřejmost. Mnoho lidí využívá tento svátek jako příležitost uniknout z reality každodenních povinností a spolu s pondělním svátkem si prodloužit víkend a odjet na hory, na chatu, zkrátka pryč z města. Na těchto místech s rodinou, přáteli či alkoholem nebo v kombinaci mezi sebou nebo s něčím dalším oslaví velikonoce. A v pondělí s pomlázkou v ruce, vejci, panáky a vším tím, co k pohanství a naší lidové slovesnosti patří, tyto svátky dokončí. To, že sekulární kultura a naši spoluobčané takto slaví velikonoce by nás neměla překvapovat. Vždyť pro sekulárního člověka Velikonce opravdu nic neznamenají. Nebýt skutečnosti, že máme dva dny volna a některé alkoholové či pohanské tradice, neměli bychom nic. Tolik opěv...