Good news blog

Milí Kristovi přátelé, dnes chci kázat na známý text z Nového zákona, epištoly Římanům z 8. kapitoly, verš 28. Přečtěme si ho v kontextu (čti Řím 8,26-33). 8.kapitola Římanům je celá o životě s Bohem. Povzbuzuje nás k tomu, abychom na Něho spoléhali. Ti, kdo jsou v Kristu, ti nejsou odsouzeni. Protože je strašně snadné spadnout do pasti sebehodnocení. Příliš mi záleží na tom, co si o mě myslí druzí. Přitom by mi především mělo jít o to, co si o mě myslí Bůh. Dobrá zpráva je, že právě o tom čteme v této kapitole u apoštola Pavla. Bůh nás neodsuzuje, ale naopak nás ujišťuje. O čem nás ujišťuje? Ujišťuje nás o tom, že jsme Boží děti a že nás Bůh miluje. Jedinou podmínkou je víra a spoléhání se na Ježíše Krista. Za naším dnešním veršem následuje jedna z nejkrásnějších pasáží Bible, kde čteme o tom, že nikdo a nic nás nemůže oddělit od Boží lásky. To je tedy stručně kontext dnešního verše. Když se podíváme na bezprostřední kontext, vidíme, že jde o modlitbu. Kdo se tu ale modlí? Vtipné je, ...

Milí Kristovi přátelé, kdy jste naposledy nad něčím plakali? Nad čím jste plakali? Týkal se váš pláč vás samotných a nebo jste plakali nad něčím či někým jiným? Dnes se zaměříme na jeden z nejzajímavějších textů z Bible, ze Starého Zákona. Je z knihy, která následuje po prorocké knize Jeremjáš. Víte, která to je? Ano, je to kniha Pláč. Proč vlastně autor pláče? Už z prvních řádků víme, že autor pláče nad Jeruzalémem, který byl v troskách. První verš říká, "Jak zeje prázdnotou Jeruzalém, který kdysi překypoval životem! Byla doba, kdy v očích národů budil respekt, a dnes je opuštěný jako vdova!" Je těžké vyhnout se replice a nevztáhnout tento pláč Jeremjáše na církev. Kostely zejí prázdnotou, zvláště o prázdninách, na to už jsme si zvykli. Lidé jsou na prázdninách a na dovolené. Dobré je, že Bůh si dovolenou nebere a je neutále aktivní v našich životech. Bylo by snadné si stěžovat a vylívat náš pláč nad dnešní dobou. Stěžovat si na to, jak kdysi silná a vlivná církev je dnes na...

Milí Kristovi přátelé, dnes máme před sebou zajímavý oddíl z 2. listu Petrova. Zaměříme se dnes na první kapitolu, prvních 11 veršů. Je zajímavé, že trvalo církvi poměrně dlouho, než tento list přijala do kánonu a stal se součástí křesťanské tradice. Podobně asi jako list Jakuba nás varuje, abychom se nenechali uchlácholit ujišťováním falešných učitelů, že jsme na tom vlastně dobře, že už jsme jako křesťané v bezpečí, protože přece spasení je z milosti a ne ze skutků. Zatímco je zřejmé, že spasení je z víry a ne ze skutků, je třeba ozřejmit důsledky naší víry. Proto apoštol Petr, kterému je tento dopis připisován, hned z kraje tuto skutečnost ozřejmuje. 5Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, 6k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, 7ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. 8Máte-li tyto vlastnosti a rozhojňují-li se ve vás, nezůstanete v poznání našeho Pána Ježíše Kr...

Dobré ráno. Je nám velkou ctí být s tady s vámi v Ústí n. Labem. Jsme tu poprvé a rádi jsme součástí dopoledního společenství. Byl jsem pozván, abych se s vámi sdílel o mužských skupinách a po obědě budeme mít seminář pro zájemce o tyto skupiny KMB. V druhé části bohoslužby bych vám chtěl říct něco krátce o projektu Každý muž bojovníkem, jehož jsem součástí a s nímž mám dobrou zkušenost. Při té příležitosti mám také tu čest se s vámi sdílet o Boží slovo. To jsem pro tuto neděli zvolil z Markova evangelia 8. kapitoly, od 34. do 38. verše. Zaměřím se na 34. verš. Nadpisem tohoto kázání může být o učednictví a nebo prostě: kdo chce jít za mnou… Otevřete si prosím se mnou Markovo evangelium 8. kapitolu. 34 Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: "Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. 35 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. 36 Co prospěje člověku, získá-li celý svě...

1 Hospodin však nastrojil velikou rybu, aby Jonáše pohltila. Jonáš byl v útrobách ryby tři dny a tři noci. 2 I modlil se v útrobách ryby k Hospodinu, svému Bohu. Řekl: 3 "V soužení jsem volal k Hospodinu, on mi odpověděl. Z lůna podsvětí jsem volal o pomoc a vyslyšels mě. 4 Vhodil jsi mě do hlubin, do srdce moře, obklíčil mě proud, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne převalily. 5 A já jsem si řekl: Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět. Tak rád bych však zase hleděl na tvůj svatý chrám! 6 Zachvátily mě vody, propastná tůň mě obklíčila, chaluhy mi ovinuly hlavu. 7 Sestoupil jsem ke kořenům horstev, závory země se za mnou zavřely navěky. Tys však vyvedl můj život z jámy, Hospodine, můj Bože! 8 Když jsem byl v duši tak skleslý, Hospodina jsem si připomínal; má modlitba vešla k tobě ve tvůj svatý chrám. 9 Ti, kdo se šalebných přeludů drží, o milosrdenství se připravují. 10 Já ti však s díkůvzdáním přinesu oběť, co jsem slíbil, splním. U Hospodina je spása!" I rozkázal Hosp...

Milí Kristovi přátelé, dnes spolu čteme a přemýšlíme nad známým příběhem ze Starého zákona. Starý zákon nám jednak ukazuje moudrost našich předků, ale také skrze zajímavé lidské osudy ukazuje na důležité Boží principy, které můžeme i po mnoha letech aplikovat v našem vlastním životě. Tímto principem je pro-aktivita. Tedy schopnost neohlížet se na křivdy druhých, ale spíše přemýšlet a jednat v prospěch budoucnosti. Navíc jde o zajímavý příběh. A ten je srozumitelný jak lidem vzdělaným, tak lidem prostým. Jde o příběh Josefa Egyptského. Tedy ne Josefa, manžela marie a nevlastního otce Ježíše. Ani nejde o Josefa z Arimatie, ale o starozákonního Josefa. A uvidíme, pokud tomu budeme otevření, že nejen jméno, ale i příběh vykazuje Kristovské poučení a rysy. Jméno Josef je synonymem ke jménu Jošua. Ježíš. Spasitel. Zachránce. Zatímco Ježíš je Spasitelem světa, Josef je spasitelem své rodiny. Rodiny, která ho odepsala. Až na jeho otce. Jákob Josefa neustále vyhlíží a později oplakává a nakonec...

Milí Kristovi přátelé, máme dnes tu čest slavit nejdůležitější svátek církevního roku, Kristovo zmrtvýchvstání. Právě proto, že Kristus nezůstal ležet v hrobě, ale slavně z hrobu vstal, slavíme neděli. Skutečnost, že Ježíš nezůstal ležet v hrobě, ale třetího dne vstal, je důvodem, proč se jako křesťané neděli co neděli scházíme. Proto je zbytečné, když se někdy mezi sebou dohadujeme o den scházení. Kdybychom se chtěli scházet podle Desatera, abychom ctili den odpočinku, bylo by to zřejmě v sobotu. Sobota je dána jako den šabatu. Ale neděle je dána jako den oslavy vzkříšení. A protože nežijeme pod zákonem, ale pod milostí, protože nejsme lidem náboženským, lidem mrtvého boha, ale naopak - lidem živého Boha, proto slavíme neděli. Co je ale v jádru vzkříšení? Když bychom problematiku vzkříšení studovali podrobněji, zjistíme, že většina světových náboženství má koncept vzkříšení. Např. v římské a řecké mytologii máme kulty bohů Adónise a Dionýsa, kteří sebe obětovali, aby přinesli spásu li...