O andělích na cestách

Milí Kristovi přátelé,

potkáváte někdy anděly na cestách?

Nedávno se mi stala zajímavá věc. Cestoval jsem do Prahy a měl jsem stihnout autobus z Liberce. Ve své roztržitosti jsem si neuvědomil, že jde o autobus Regiojet a že je nutné mít rezervaci. Paní mi řekla, že mě nemůže vzít, že jsou všechna místa obsazena, ale že jestli chci, můžu běžet na další zastávku a zkusit štěstí, že se občas někdo nedostaví. Řekl jsem si, že zkusím něco jiného. Byl jsem celkem bezradný a tak jsem se podíval dolů na zem a pak nahoru a vystřelil letmou modlitbu. Této zkušenosti předcházelo několik dalších modliteb v předchozích dnech, kdy jsem prosil Boha o pomoc. A tak jsem řekl: "Dostal jsi mě až sem, jak se dostanu teď dál?". Rozhlédnu se a vidím pána, jak stojí na nástupišti. Oslovím ho s otázkou: "Nevíte o jiném autobusu do Prahy?" A on řekne, do Prahy ne, ale odvezu vás do Mladé Boleslavi, odkud jede více autobusů.

Když jsem nad svou zkušeností přemýšlel, vybavil se mi jeden starozákonní příběh o Josefovi. Josef byl snílek a svými sny provokoval své bratry, kteří ho chtěli zabít. Byl nejmilejším synem Jákoba a jeho bratři na něj žárlili.

Pokud chcete, otevřete si se mnou Písmo v Genesis, První Mojžíšově v 37. kapitole, budu číst od 11. verše:

• 11Bratři na něho žárlili, ale otec na to nepřestával myslet.
• 12Bratři pak odešli, aby pásli ovce svého otce v Šekemu.
• 13Tu Izrael řekl Josefovi: "Zdalipak nepasou tvoji bratři v Šekemu? Pojď, rád bych tě za nimi poslal." On mu odvětil: "Tu jsem."
• 14Izrael mu řekl: "Jdi a podívej se, je-li s tvými bratry a s ovcemi vše v pořádku, a podej mi zprávu." Poslal ho tedy z chebrónské doliny a on přišel do Šekemu.
• 15Tu ho nalezl nějaký muž, jak bloudí po poli, a zeptal se ho: "Co hledáš?"
• 16Odvětil: "Hledám své bratry. Pověz mi prosím, kde pasou."
• 17Muž mu řekl: "Odtáhli odtud. Slyšel jsem, jak říkají: 'Pojďme do Dótanu.'" Josef tedy šel za svými bratry a nalezl je v Dótanu.

Otec posílá spojku. Ve škole když učitel posílá spojku, musí vybrat někoho, kdo je spolehlivý. Mockrát jsem poslal nespolehlivého žáka, který cestou zapomněl, co měl vyřídit, nedostal se k cíli a nebo se vrátil a nebylo jasné, zda vyřídil poselství. Když pošlete někoho spolehlivého, tak máte jistotu, že to nevzdá a že si dobře pamatuje, co má udělat a že dotáhne úkol do konce. Jákob poslal svého nejmilejšího syna, protože mu důvěřoval. Ani ve snu by ho nenapadlo, že si jeho vlastní synové dovolí na jeho vlastního syna vztáhnout ruku. A Josefa ve své naivitě nenapadlo, že by mu mohlo jít o život. Josef se vydal na cestu za svým úkolem. Těžko říct, proč ho vlastně otec posílá. Možná nedůvěřoval svým synům a chtěl vědět, zda dělají svou práci a nebo se chtěl jen ujistit, zda je vše v pořádku, jak nám lakonicky říká text.

Pointa je, že se Josef ztratil na cestě a hledá, kam dál. Bloudí po poli. Ne po poli někde u nás, kde se snadno zorientujete. Dótan byl asi 13 mil od Šekemu, kam ho původně posílá Jákob z domu z Chebrónu. Nejel autem, neměl navigaci. Nebyl s karavanou, ale šel sám a pěšky. A nevzdal to při prvním neúspěchu najít bratry. Bratři měli pást ovce v Šekemu, ale byli jinde. Josef byl skutečně strážcem svých bratrů. Bral svůj úkol vážně a hodlal jej dotáhnout. Měl svého otce rád a když mu otec svěřil úkol, chtěl ho Josef dokončit. Otázkou ale zůstává, co tam ten muž dělal? Text je ještě zajímavější, když říká, že ho ten muž nalezl jak bloudí po poli. On tam na něj nejen čekal, ale on ho aktivně vyhledal. A oslovil ho první. Že by ho poslal Jákob za Josefem, aby se neztratil? Nebo je to jen náhoda? Ten muž Josefovi pokládá otázku: "Co hledáš?" Josef odpoví: "Hledám své bratry!". Posel odpoví: "Jsou v Dótanu." Kdo z nás někdy nehledáme cestu. A je tu posel, který cestu zná.

Mimochodem, Dótan je místo, kde v 1. Královské prorok Elíša otevřel oči mladíkovi pro Boží záchranu před nepřáteli. Jde o symbolické nebezpečné místo, kde nepřátelská armáda obklíčila Božího muže. Ale on si nezoufá, ale modlí se k Bohu. A očekává vysvobození. A to přichází. Nepřátelská armáda je oslepena a Boží muž je ochráněn.

Kdo znáte Bibli a věříte Bohu, víte, že se Boží věci nedějí nahodile a Bůh má svůj plán. Všechno napomáhá k dobrému, těm, kdo milují Boha. Pojďme tedy v příběhu dál a vraťme se k bratrům. Josef nachází své bratry.

• 18Jakmile ho v dálce spatřili, ještě než se k nim přiblížil, smluvili se proti němu, že ho usmrtí.
• 19Řekli si mezi sebou: "Hle, mistr snů sem přichází!
• 20Pojďte, zabijme ho! Pak ho vhodíme do některé cisterny a řekneme: Sežrala ho divá zvěř. A uvidíme, co bude z jeho snů!"
• 21Když to uslyšel Rúben, rozhodl se vysvobodit ho z jejich rukou. Zvolal: "Přece ho nebudeme ubíjet!"
• 22Dále jim Rúben řekl: "Neprolévejte krev. Vhoďte ho do cisterny, která je ve stepi, ale ruku na něj nevztahujte!" Chtěl ho z rukou bratrů vysvobodit a přivést k otci.
• 23Jakmile Josef přišel k bratrům, strhli z něho suknici, tu suknici pestře tkanou, kterou měl na sobě.
• 24Vzali ho a hodili do cisterny. Cisterna byla prázdná, bez vody.

Teď bratři přemýšlejí, co s ním udělají. Jedni ho chtějí zabít, druhý ho chce zachránit, přece jen je to syn jejich otce, i když z jiné matky. Třetí ho chce prodat do otroctví. Pěkná rodinka. Tady vidíme názorně, jaké vztahy v rodině mohou být. A co jsou schopni lidé udělat, a to dokonce svým příbuzným.

• 25Pak se posadili, aby jedli chléb. Tu se rozhlédli a spatřili, jak od Gileádu přichází karavana Izmaelců; jejich velbloudi nesli ladanum, mastix a masti. Táhli s tím dolů do Egypta.
• 26Juda řekl bratrům: "Čeho tím dosáhneme, když svého bratra zabijeme a jeho krev zatajíme?
• 27Pojďte, prodejme ho Izmaelcům, ale sami na něho nesahejme; vždyť je to náš rodný bratr." Bratři ho uposlechli.
• 28Když midjánští obchodníci jeli kolem, vytáhli Josefa z cisterny a prodali ho Izmaelcům za dvacet šekelů stříbra. Ti přivedli Josefa do Egypta.

Chléb je výrazem jednoty a společenství. Bratři spolu jedí a přitom diskutují, co s bratrem. Nakonec zvítězila ekonomická varianta. Přece jen vražda není hezká věc, je to jejich bratr. Co z toho budou mít? Ať to udělá někdo jiný a my z toho ještě něco získáme pro sebe. Spojíme příjemné s užitečným. Místo vraždy ho raději prodáme. Za kolik? Za dvacet šekelů stříbra. Těžko nás nenapadne podobnost s Ježíšovým příběhem, kdy Jidáš prodává Krista za 30 stříbrných. Obecně Josefův příběh je starozákonní obdobou Ježíšova příběhu.

• 29Když se Rúben vrátil k cisterně, vidí, že tam Josef není. Roztrhl své roucho,
• 30vrátil se k bratrům a naříkal: "Ten hoch tam není. Co si jen, co si jen počnu?"
• 31Tu vzali bratři Josefovu suknici, porazili kozla a suknici namočili v krvi.
• 32Tu pestře tkanou suknici pak dali donést otci se vzkazem: "Tohle jsme nalezli. Pozorně si to prosím prohlédni: Je to suknice tvého syna, nebo není?"
• 33Když si ji prohlédl, zvolal: "Suknice mého syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, rozsápán je Josef!"
• 34I roztrhl Jákob svůj šat, přes bedra přehodil žíněné roucho a truchlil pro syna mnoho dní.
• 35Přišli všichni jeho synové a všechny jeho dcery, aby ho potěšili, ale on se potěšit nedal. Naříkal: "Ve smutku sestoupím za synem do podsvětí." Tak oplakával otec Josefa.
• 36A Medanci ho prodali do Egypta faraónovu dvořanu Potífarovi, veliteli tělesné stráže.

Josefův bratr Rúben se zhrozí. Co jste to udělali? Co si počnu? Co řeknu tátovi? A teď přichází velká kamuflážní akce. Musejí to hodit na přirozenou příčinu. Rozsápala ho zvěř. V příběhu jsou zajímavé symboly, jako kozel a krev, které ukazují na očištění od hříchu. Ale stále vrtá v hlavě otázka, co by se stalo, kdyby tam ten muž nebyl. A co tam dělal? Byl tam náhodou? Nebylo by lepší, aby tam nebyl vůbec? Mohl se vrátit domů k otci a vše by dobře dopadlo. Je jasné, že jde o zápletku většího příběhu.

Z dalšího vyprávění víme, že záměr příběhu autora Genesis je záchrana Božího lidu. Josef je spasitelská postava. Josef je záchranář. Má zachránit svoji rodinu a svůj lid. Kdyby se nedostal Josef do Egypta, tak by jeho rodina umřela hlady. Kdyby bratři neprodali Josefa Izmaelcům, tak by těžko mohl zachránit své bratry. A vidíme, že sny Josefa se naplnily. Jeho bratři se nakonec před Josefem klaněli a situace se obrátila v dobré. Když se nám ale dějí divné a nehezké věci, tak si ale spíše zoufáme a jsme smutní jako Jákob. Myslíme, že je to konec. A pro Jákoba, který Josefa miloval to byl konec. Přišel o milovaného syna po své zesnulé ženě, kterou miloval. Nenapadlo by ho, že jde o konspiraci jeho synů. Josef ale zatím začíná v Egyptě znova a jinak. Nejdříve u Potifara a později u faraona jako správce. To by se nestalo, kdyby tam ten posel v poli nebyl a nevyhledal Josefa.

I v mé zkušenosti si říkám: co tam ten chlap dělal? Jasně, pragmatické vysvětlení pomůže. Stál tam a hledal lidi. Chtěl ještě jednoho pasažéra do Mladé Boleslavi. Ale když se pak převrhla cisterna s phm a zatarasila dálnici a všechny autobusy stály až do večera a nikdo se nemohl dostat do Prahy, říkám si, že je to zajímavé. Kdybych jel autobusem, tak tam stojím do večera a nikam se nedostanu. Zatímco jsme stáli v autě v několikakilometrové koloně a říkali si, že tohle bude až do večera, zavolal jsem manželce a poprosil ji o modlitbu. Nenapadlo by mě, že během několika desítek minut se probijeme autem až k místu bouračky a hasiči nás pustí dál. Cestou jsme nabrali ještě nějaké zoufalé studenty na cestě do Prahy na zkoušku. A onen muž byl mým průvodcem i po zbytku cesty. A za taxíka bych zaplatil majlant. A kdybych stihnul ten autobus, zůstanu zaseklý v koloně. Takový příběh bych nevymyslel.

Každý z nás máme asi nějakou zajímavou zkušenost s anděly na cestách. Otázka ale zůstává? Je to jen náhoda? Já na náhody nevěřím. Když Josef potkal svého anděla a ukázal mu na cestu, dostal se do velkých problémů. Ale tato nelehká cesta mu otevřela oči a změnila navždy jeho život. A tak to dělá Bůh i s námi. Ukazuje nám cestu a mění naše životy. Zachraňuje nás na cestách. A posílá nám anděly.

Když Ježíš zemřel na kříži a vstal z mrtvých, přinesl záchranu všem lidem. I mě a tobě. A když si uvědomíme, že si nás povolal na svou cestu za Ním a dává nám na cesty anděly, můžeme si uvědomit, že má vše ve svých rukou. A proto se nemusíme bát. Náš život je v Kristu v bezpečí. Důvěřujme mu tedy a vložme naše starosti do Jeho rukou. Až tedy na svých prázdninových cestách potkáte anděly, děkujte Bohu, nedivte se a uvědomte si, že vás Bůh předešel a poslal vám pomoc. Přeji vám vše dobré a bezpečné cestování s anděly.

Amen.