7 plus 1

Pro dnešní kázání jsem zvolil Boží slovo z 2. listu Petrova 1,2-11

Biblický text ČEP 2 Pet 1

Dvě věci spolu jednoznačně souvisí. Boží moc a jednání na jedné straně. A lidské úsilí na straně druhé. Na více místech v Bibli čteme, že na jedné straně nás povolal Bůh a na straně druhé jsme to my, kteří musíme růst. Je to ale Bůh, kdo nám dává růst. Nejde to ale bez toho, že to chceme a podřídíme se tomu. Proto již zkraje (hned po pozdravu) tohoto listu čteme:

3Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala námjeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy.

Je to Bůh, kdo nám dal všechno, co potřebujeme. Je to On, kdo stál na počátku naší víry. Je to On, kdo nám dává dary svého Ducha. Je to On a Jeho božská moc, která nás povolala do království Jeho Syna. Je to On a Jeho mocné činy, které stojí v pozadí našich životů, i když na to někdy zapomínáme. Jako křesťané můžeme žít jako by Boha na světě nebylo. I když máme ty nejlepší úmysly, skutky někdy nejsou v souladu s tím, čemu nebo komu věříme. V neděli se sice sejdeme, ale přes týden se nás naše krédo moc netýká. Pomodlíme se před jídlem a nebo před spaním, na tom není nic špatného. Pokud máme děti, před spaním jim dáme požehnání a nebo jim přečteme příběh z Bible (možná té dětské), to je jistě moc dobře. Možná si uděláme ztišení a nebo si občas otevřeme Bibli a to je jistě důležité. Jak to ale ovlivní náš celkový směr a vztah k Bohu? Jak prožíváme slovo, že "všechno, co potřebujeme ke zbožnému životu nám darovala Jeho božská moc?" Vždyť je to přece On, kdo nás povolal a kdo nás udržuje. On, jen On, a zase stále On. Tak to je začátek našeho slova.

Pojďme ale dál…

• 4Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha.

Žijeme ve světě, ale nejsme ze světa. Tuhle větu jistě dobře známe. Mnohdy ale ani nevnímáme veliké nebezpečí, duchovní nebezpečí, ve kterém se nacházíme, pokud jsme duchovně vlažní. Svět, ve kterém žijeme je nejen plný svodů ve formě materialismu a modlářství, ale zastává hodnoty, které jsou často úplně jiné než hodnoty Božího království. Spoléhej na sebe. Hlavně to zdraví. Pravda je to, co funguje. Mnohdy v církvi přemýšlíme úplně stejně. Naším cílem ale nemá být jen přežít, dokud se Kristus nevrátí zpět. Ale cílem má být, v souladu s Petrovými slovy, slovy apoštola, o kterém Kristus řekl: na Tobě postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou… :"stát se účastnými božské přirozenosti". To neznamená, že budeme létat a nebo dělat všechno jen nadpřirozeně. Neznamená to, že se pomodlíme a všechny naše problémy se nadpřirozeně vyřeší. Některé možná ano. Můžeme prožít uzdravení. Modlitbou můžeme získat milost odpustit těm, co nám ublížili. A lidé mohou uvěřit, když se za ně vytrvale modlíme.

Uvedu jednu ilustraci z mého života: tento týden jsem přišel o auto a pak jsem ještě přišel o mobil. Nebudu vysvětlovat detaily, pokud chcete, řeknu vám to u kávy… podstatnější pro mě bylo si uvědomit, že během sekundy jsem byl odkázaný jen na sebe - a na Boha. Musel jsem se pohybovat po vlastní ose, jezdit mhd a každý jednotlivý úsek cesty pečlivě plánovat. Nejdřív to byl trochu nezvyk, ale třetí den bez auta už mi to ani nepřišlo a navíc jsem měl mnohem více času se modlit a číst si Bibli a dělat ztišení. A v pátek jsem dokonce přišel o mobil. Chtěl jsem dojet na skupinku. OK, stanici metra ještě zvládnu. Ale nepamatoval jsem si ani adresu místa. A už vůbec jak se tam dostat. Jaká je to stanice autobusu? Jak to zjistím bez mobilu a map? Zavolám manželce, číslo si ještě pamatuju. Ale jak? Požádám někoho o mobil? No, zkusil jsem otázku: zeptal jsem se pána, co seděl vedle mě v metru: "co byste dělal, kdybyste ztratil mobil a chtěl si zavolat?" Použil bych telefonní budku. Snažil jsem se ji najít, ale zjistil jsem, že na místech, kde v době kamenné budky bývaly a dokonce jsem z nich volal, už jsou odmontované zařízení a nebo je tam něco jiného. Hmmm. Tak jsem šel do trafiky a koupil si simku. No a co s ní teď? Půjdu do O2 a koupím si mobil? Všechny obchody zavřené… Pomodlím se? Třeba mě Duch svatý přenese na místo jako Filipa ve Skutcích apoštolů. No a nebo si zavolám taxika. Ale pak jsem si řekl: Vzpamatuj se. A jel jsem domů. To byla jen taková malá ilustrace toho, že všechny věci v našem životě nemusejí probíhat jen nadpřirozeně.

V okamžiku se může stát věc, která nás vytrhne ze samozřejmého očekávání věcí, na které normálně spoléháme.

Svět kolem nás funguje na určitých základních premisách. Máš občanku, řidičák, mobil, peníze, kreditku… mobilem dnes už platíme. Vyhledáváme efektivní cestu a děláme celou řadu věci úplně samozřejmě. Je těžké se těchto věcí vzdát. A nemusíme. Nikdo nás nenutí. Ale na druhou stranu jsem si uvědomil, jak jsem na mobilu a dalších technických věcech závislý. A co říct ne hodnotám tohoto světa? Odmítnout dluhy, přestat spoléhat jen na vlastní schopnosti a hledat pravdu, která není rovna jen tomu, co funguje? Takhle bych mohl pokračovat.

Úžasné ale je, že Bible říká, že jsme jako křesťané, pokud máme Jeho Ducha, součástí nebeského království. Boha nebude zajímat, jaké máme cashflow a jestli máme čím ručit, aby nám dal hypotéku. A nebude ho zajímat, zda máme občanku a nebo řidičák. V nebi nebudeme potřebovat ani mobily ani auta. Bůh má jiné hodnoty než jsou hodnoty tohoto světa.

Jeho hodnotami je láska a to, jestli žijeme v souladu s Jeho slovem.

Ve 2. listu Petra 1, čteme od 5. verše:

• 5Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání,
• 6k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost,
• 7ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku.

Je to jakýsi řetěz. Na počátku je víra v Boha, která je nám, jak se říká, dána do vínku. Je to základ: víra v Ježíše Krista, na které stavíme všechno ostatní. A k této víře připojejeme další vlastnosti. Nejsou to věci, které se můžeme jednoduše naučit. Jsou to dlouhodobé charakterové vlastnosti, které získáváme po dlouhý čas skrze zkušenosti v životě. Některé věci nemůžeme získat snadno. Všimněte si, kde je v tomto řetězu uvedena zbožnost. Je až za poznáním. A kde je láska? Ta je až na konci řezězu za zbožností. Co to ale znamená? Je to snad 7 vlastností, které jako křesťan získávám pomocí víry? Všimněme si, že tento "řetěz" je uvedený slovem: proto… to znamená, že verš 5 až 7 následuje za veršem 4. Tedy tyto vlastnosti nezískáváme jen přirozeně, ale nadpřirozeně. Tak, že se stáváme účastnými Božské přirozenosti. Ve verši 4 se zdá, že získáváme tyto vlastnosti proto, že to Bůh zaslíbil. On to v nás učiní. Ale současně, je to naše usilování. Tedy je to spolupráce s Bohem. Jeho nová - Kristova - přirozenost v nás. A současně je to činnost na naší straně:

Máme usilovat, dokonce vynaložit všecku snahu, abychom k víře připojovali těchto sedm komponent. Je to jako raketa, která má odstartovat do nebe a nese těchto 7 modulů. Neletí ale z přirozeného popudu. Je nadnášena silou Ducha. Nebo jídlo, které není kompletní bez těchto ingrediencí. Ty ingredience ale nemusíme vyrábět a nebo se snažit přijít na tajemný recept metodou pokus-omyl. Recept Božího Ducha je nám zjeven v Božím slově. A nebo je to 7 řádků počítačového programu, bez kterého nebude program fungovat. Ale nemusíme vymyslet ten kód. Pouze jej musíme vložit. U každého z nás je kód trochu jiný a projevuje se jinak, ale základ a principy jsou stejné. Jazyk srdce člověka je stejný.

Jedne modul, jednu ingredienci a jeden řádek nemůžu oddělit od druhé(ho). Nemůžu si říct, trpělivost mi moc nejde, zkusím rovnou lásku. Zbožnost přeskočím. Takže ctnost, poznání, zdrženlivost, trpělivost, zbožnost, bratrskou náklonnost a lásku. 7 plus 1 - víra. A nebo 7 plus 1 - láska. Pokud chci zbožnost, není to lehké. Není to něco, co si objednám u donáškové služby jako pizzu. Nepřijde za 30 minut. Chce to trpělivost a zdrženlivost. A pokud chci trpělivost, musím mít poznání.

Protože se toto slovo sotva dá vyčerpat jedním kázáním, dovolím si přeskočit na konec:

• 10Proto se, bratří, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení. Budete-li to činit, nikdy neklopýtnete.
• 11Tak se vám široce otevře přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

Apoštol Petr končí opět klíčovým slovem proto. Co proto: Proto se bratří, snažte upevňovat své povolání a vyvolení. Jak to máme dělat? Na to není jednoduchá odpověď. Ale souvisí se sedmi vlastnostmi, o kterých jsme mluvili dříve. Je to řetěz. Řetěz, který má moduly, části, duchovní očka, která na sebe navazují. A pak nás apoštol Petr ujišťuje: budete-li to činit, nikdy neklopýtnete. Nejde o to být dokonalý a nikdy neudělat chybu. Znamená to ale, že celkový směr vašeho života je správný. A jaký je to směr? Na to odpovídá apoštol Petr v 11. verši: "tak se vám široce otevře přístup do věčného království. A to už za to stojí."

Dovolím si na závěr přečíst ještě jednou verš z epištoly sv. Jakuba, který se mi zdá jaksi shrnuje, o co jde v duchovním růstu, nebo chcete-li v budování řetězu víra-láska:

• 25Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky

Nejde tu o hledění do studánky. To bychom do ní spadli. A nejde tu o pouhé dívání se. Jde tu o následování. Jde tu o poslušnost. Jde tu o růst a ten někdy bolí. A je třeba opravdu jednat na základě toho, co jsme již duchovně poznali. Musíme přidat k poznání zdrženlivost a trpělivost. A trpělivost vede ke zbožnosti. Tento týden jsem poznal, jak důležité je spojení slov v přečteném Božím slově: "zahledí do dokonalého zákona svobody." Jak spolu ale svoboda a zákon souvisí? Není to protimluv? Myslím, že vůbec ne. Bůh nás povolal k lásce, která je úplně svobodná. Nikdo nás nenutí milovat. A Boha také nic nenutí milovat nás. On ale chce. A to navdory tomu, jací někdy jsme.

Svoboda ale není absolutní volnost ve smyslu svévole. Láska znamená poslušnost. Dítě, které miluje své rodiče, je poslechne. Bůh nám říká: "Milujte se navzájem a naplníte zákon Kristův." Nebuďme proto zapomnětlivými posluchači. Nebuďme pokrytci. Jednejme v souladu s Božím slovem, s řetězem víra-láska. Buďme konateli. Uskutečňovateli lásky. K tomu ale potřebujeme to, co lásce předchází. Bratrská náklonnost, zbožnost, trpělivost, atd.

Bůh říká, že pak budeme "blahoslavení pro naše skutky." Ne mrtvé skutky, ale skutky, dobré skutky, které pro nás Bůh, náš milovaný Otec, předem připravil. Ať vám všem Bůh žehná!

Amen.