Bojuj dobrý boj víry (1. Tim 6)
Milí Kristovi přátelé,
jste spokojeni? Máte dost? Jste spokojeni s tím co máte? Chtěli byste víc?
Tyto otázky jsou provokující a zároveň zavádějící. Na jednu stranu, po duchovní stránce bychom neměli být spokojení sami se sebou. Měli bychom chtít víc. Víc víry. Víc duchovních darů. Víc lásky k bližním. Víc pokory. Zároveň po materiální stránce je zřejmé, že bychom měli být spokojení s tím co máme. Když jsme ale upřímní, kde se nachází v této době naše srdce?
1.Timoteovi 6, 6-16
Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství.
Nic jsme si totiž na svět nepřinesli, a také si nic nemůžeme odnést.
Máme-li jídlo a oděv, spokojme se s tím.
Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby.
Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.
Prvních pět veršů mluví o zbožnosti. Zbožnosti, která je spokojená. Není to spokojenost nebo nějaká ctižádost. Je to spolehnutí se na Boha v každé situaci. Pokud jsme bohatí, tak jsme spokojeni s tím co máme a můžeme radostně darovat. A pokud jsme chudí, tak se také dokážeme spokojit s tím, co opravdu potřebujeme. Jídlo a oděv. Text provokativně, alespoň v dnešní době, neuvádí bydlení. Střechu nad hlavou. Jídlo a oděv. Jídlo (a pití) potřebujeme, abychom přežili dny a týdny. A oděv chrání naše tělo jako rouška chrání to co prskám na druhé. A nebo respirátor či maska chrání mě před vdechnutím viru. Máme-li jídlo či oděv, spokojíme se s tím. A pak přichází slavný verš - kořenem všeho zla je láska k penězům. Nebo jak by řekli kraličtí: "kořen zajisté všeho zlého jestliť milování peněz…" a nebo anglicky: "for the love of money is a root of all kinds of evil". Tedy peníze nejsou zlé, ale láska k nim, jejich milování. Proto bych řekl, že prvním postřehem či první zastavením dnešního kázání je láska k Bohu. Ta by měla být středem našeho milování. Miluješ Pána? První přikázání jest: Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí, celou svou silou. Jak se to projevuje ve Tvém životě? Jak se to projevuje v těchto pohnutých časech? Jak se to projeví ve Tvé rodině? A jak se to projeví v práci? Jak se to projeví v tom jak miluješ Tvou manželku? Jak se to projeví v tom, jak miluješ své děti? Své sousedy? Své bližní a své nepřátele? To je samozřejmě velká výzva. A nikdy nepřestane být.
Pojďme ale dál, od 11. verše.
Ty však se tomu jako Boží člověk vyhýbej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost.
Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky.
Apoštol Pavel vyzývá svého žáka (a věřím i nás), slovy ČSP: Ale ty Boží člověče… Ještě lepší a osobnější je výzva v Kurzově překladu: "Ale ty, můj milý Timoteji, patříš Bohu a jsi Boží člověk…" zkuste si to říct pro sebe: "ale Ty, můj milý Pavle, Ty, můj milý Jirko, Ty, moje milá Mirko, Ty, můj milý Petříku patříš Bohu a jsi Boží člověk.
Jak často chápeme křesťanství jako podmínku. Když budeš dělat to a to, pak jsi uspěl. A když ne… tak nejsi nic. Podobně někdy můžeme vychovávat děti, nejen ve škole… když uděláš všechny úkoly, tak jsi dobrý. Když budeš mít dobré známky, tak jsi dobrá. Nebo dospělým šéf v práci, když dokončíme projekt včas, tak jsi někdo. Když uděláš tohle či tamto. Úžasně dobrá zpráva je, že o nás Bůh říká, že jsme někdo - bez zásluh - jsme Božími děti, zkrátka že jsme Boží. A to o nás říká Stvořitel vesmíru a Pán dějin. To je evangelium, dobrá zpráva. Když věříš v Ježíše Krista, tak jsi někdo pro Boha. Nejprve Pavel připomíná Timoteovi a zároveň Tobě, kdo jsi: jsi Boží člověk, jsi někdo. A proto. Ne pokud uděláš tohle či tamto, tak budeš křesťan. Ale protože jsi v Kristu. Říká tedy Tobě, říká mě (ve 13. verši:)
Vyzývám tě před Bohem, který dává všemu život, a Kristem Ježíšem, který vydal svědectví svým dobrým vyznáním před Pontiem Pilátem,abys bez poskvrny a výtky plnil své poslání až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.
Takže když víme, kdo jsme, připomíná nám náš úkol. Abychom bez poskvrny a výtky plnili své poslání až do příchodu Krista. To není jednoduché. Kraličtí říkají: "abys ostříhal přikázání tohoto, jsa bez poškvrny a bez úhony…" Kurzův překlad říká: "plň svěřený úkol bezvadně a spolehlivě…", anglicky: "keep this commandment without spot, blameless…"
Jaké přikázání? Přikázání lásky. Samozřejmě v kontextu víme, že Pavel něco konkrétně vyzývá Timoteje. Aby se držel zdravého učení a spolehlivě vyučoval jako kazatel a šel příkladem ve slovech i v činech… zcela konkrétní povolání. Ale pro nás obecně je to dodržovat přikázání lásky, držet se zdravého učení a zvláště v této době to znamená neochabovat ve víře a vytrvat. Od 15. verše:
Jeho příchod zjeví v určený čas požehnaný a jediný Vládce, Král králů a Pán pánů.
On jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět. Jemu patří čest a věčná moc. Amen.
Pavel přechází v modlitbu vyznání, kterou končí amen. Připomíná nám v tomto pohnutém čase, ale kdykoliv, když se např. blíží velikonoce, říká nám osobně: myslete na příchod Ježíše. On všechno ukáže. Nemusíme se bát, ale zároveň: jde o všechno. On se vrátí a bude se nás ptát: Byl jsi věrný? Tento život je jen nakrátko, ale před námi je věčnost. Netrávíme příliš času strachováním o pozemské věci zatímco ty věčné zanedbáváme?
Když si to shrneme: Za prvé, opravdová zbožnost se spokojí s tím, co má, slovy SNC (Slova na cestu): "Taková zbožnost, která se umí spokojit i s málem, je vlastně obrovským bohatstvím." Apoštol Pavel nás nevybízí, abychom byli chudí. Naopak. Vede nás k hluboké duchovní spokojenosti. To je to pravé bohatství. Pravé bohatství spočívá v naší identitě. V tom, že známe osobně toho, v koho a komu jsme uvěřili. A tomu osobně důvěřujeme. Proto za druhé, Boha dáváme na první místo. Krista milujeme, ne peníze. Hospodina, Boha svého miluj celým svým srdcem. A za třetí, to nás vede k reflexi o věčnosti a očekávání Jeho příchodu. Jinými slovy vědomí spokojenosti a bezpečí se zakládá na tom, že víme, kam jdeme. Nemusíme se bát koronaviru, když víme, co s námi bude. Nemusíme se bát, že o něco přijdeme, když víme, že v Kristu už máme všechno a to nám nikdo nemůže vzít.
Klíčový verš:
Teď když jsme zevrubně prošli naším textem, bych se chtěl zaměřit na jádro (alespoň pro mě) dnešního textu trochu více do hloubky. Od verše 11:
Ty však se tomu jako Boží člověk vyhýbej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost.
Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky.
SNC říká: "být křesťanem znamená vést neustálý duchovní zápas. Vlož do toho boje celé své srdce, abys dosáhl věčného života, ke kterému tě Bůh povolal."
Kurzův překlad říká velmi výstižně: "Ty můj milý, patříš Bohu a jsi Boží člověk. Proto utíkej před láskou k penězům. Naproti tomu usiluj o to, abys jako spravedlivý člověk žil jen z víry a abys byl cele oddán Bohu… Bojuj usilovně dobrý boj víry, abys plně dosáhl slávy věčného života."
Co s tím? Asi vás nepřekvapí, když řeknu, že každý den je dar, ale zároveň velká výzva a boj. Zápasíme s okolnostmi. Zápasíme s každodenními výzvami. Já třeba zápasím s online komunikací s lidmi a dětmi. Na druhé straně zase rodiče zápasí se zadáními učitelů. To je pochopitelné. V práci se snažíme splnit očekávání zaměstnavatele. A stav, kdy mnoho z nás pracujeme z home office to neusnadňuje. Málo kdy jsme byli tak závislí na internetu a na tom, že bude fungovat komunikace po Skypu a nebo že vše bude fungovat tak jak má. A k tomu musíme být k dispozici našim manželkám a dětem kdykoliv (alespoň víc než "když jsme v práci") a přitom se soustředit na náročné úkoly. To není opravdu lehké a přináší to stres.
Boj neprobíhá ale jen v každodenních úkolech v zaměstnání a v rodině. Žijeme v napětí a stresu, zda budeme mít jak zaplatit účty, složenky a daně. Budeme mít na nájem. Budeme mít dost na jídlo? Budeme mít z čeho zaplatit účet za internet? A k tomu přibývají výdaje za hygienu a roušky. Od vlády slyšíme různá ujištění, že se postará. Daně nám odpustí a roušky nám pošle poštou zadarmo. Zatím se nic nestalo. Jen slova. Nevíme ale, zda svým slibům skutečně dostojí. Naproti tomu skutečně můžeme důvěřovat, že Bůh není, narozdíl od politiků, slibotechna. On když něco slíbí, tak to také splní. On tu věčnost myslí vážně. On nás opravdu přijme. On nás opravdu miluje. Dal nám důkaz lásky: On, totiž Kristus, za nás opravdu zemřel.
Proto bojujeme dobrý boj. Duchovní boj. Dobrý boj víry. To znamená, že se v modlitbách a ztišení postavíme pevně na Boží slovo. Nenecháme se zviklat novinovými články o počtu nakažených a mrtvých a neustále se měnících pravidlech nakupování. Nenecháme se znejistit okolnostmi. Jsme spokojení s tím co máme a víme, komu jsme uvěřili. Chceme být cele oddáni Bohu. Stojíme pevně v boji a neutíkáme z něj. Někdy klesáme pod tíhou břemen, ale naše mysl se obnovuje Božím slovem den co den a i když jsme unavení, nacházíme odpočinek v Bohu a znovu vstáváme a jdeme bojovat.
Aplikace a závěr
Pro ty z vás, kdo máte děti, mám malý úkol, chcete-li, hru: četl jsem to v mé rodinné anglické bibli, moc se mi to líbí a chci si to zahrát s mými dětmi… no, spíše s Vojtou a možná s Lídou… Je to označené jako tip pro rodiče, co mají malé děti…
Zahrajte si hru "Co nám Bůh dal?" Choďte po domě, případně po bytě s dětmi. Vemte do ruky věc a dejte ji do ruky dítěte, ať si ji prohlédne a zeptejte se: "Jak nám dal Bůh tuhle věc?" Mluvte s dětmi o tom, jak nám Bůh dává. Bůh se stará.
Jak to máme aplikovat my dospělí? Za prvé, slovy Kurze: "bohatý je ten, kdo je šťastný a dobrý i v chudobě, protože se dovede spokojit i s málem". Jsme spokojení s tím co máme a nechceme víc. Vláda nám hází pod nohy různé překážky a omezuje nás. My ale nezoufáme a i když jsme osamocení a izolovaní, víme, že nejsme sami. Máme bratry a sestry v Kristu. Máme Ducha Božího, který nás potěšuje. A to je to druhé, máme ujištění a potěšení pro čas nejistoty a soužení: Boží člověče, patříš Bohu, proto se neboj a spolehni se na Něj celým srdcem. Miluj Boha celým svým srdcem, celou myslí. Neměj strach, protože dokonalá láska strach zahání. A za třetí, bojujeme dobrý boj víry. Chceme se osvědčit před tím, s kým se jednou setkáme.
Jak se zpívá v té písničce: Až si nás jednou nejvrchnější kritik zavolá…
Na závěr jsem chtěl ještě odkázat na pořad Nahoru, který je určený hlavně pro křesťanské muže, ale věřím, že ho můžou poslouchat i ženy. Je tam pořad Peníze a spokojenost, ale mnoho dalších. Pořad vysílá TWR i Proglas v úterý od 8.30 a pořady se nahrávají a dají se posluchat i zpětně na následujícím odkazu.
Chtěl bych vám všem popřát hodně Božího požehnání a povzbudit vás na závěr slovy Písma: "bojujme dobrý boj víry, abychom plně dosáhli slávy věčného života."
Amen.
Komentáře
Okomentovat